Jít ci nejít? Tot byla pro mne otázka. Shody okolností toto dilema vyrešily, takže jsem se v podvecer okorenený rejem Mikulášu, certu a andelu vydala do Holešovic na Výstavište kde se tato vypecená akcicka konala. Oproti lonskému rocníku bylo letošní Cosmic City presunuto o kousek dál, do pavilonu u Križíkovy fontány. Stage byly rozdeleny do dvou stylove rozlišených pavilonu (techno.cz a drum’n’bassový shadowbox.cz), což melo jisté výhody i nevýhody. Kdo chodil a porovnával, kde to lépe šlape, riskoval možné nachlazení. Dokonce i na WC (tradicní party TOI TOI) se muselo ven. Poradatelé nejspíš nedomysleli, že není cervenec, aby lidi mohli poklidne cekat frontu na vykonání své potreby a že v prosinci bývá v noci ponekud chladno. Ani vevnitr nebylo žádné extra teplo, ale to se dá omluvit tím, že predpokládali, že se každý zahreje tancem. Prece jen party lidicky jsou pokládáni za odolné existence, které jsou schopné leccos prekonat za úcelem užít si svou party. Výhodou byla vetší rozloha oproti lonskému rocníku, kde drum’n’bassoví fanoušci meli o hodne menší prostor k vyrádení.

A hudební stránka veci… Dorazila jsem tak tak, abych si poslechla posledních 10 minut ceského válecníka Kaisera, uložila si veci do podezrelé šatny a šla se pozdravit se známými tváremi, kterými se to všude jen hemžilo. Kaisersoze jako rozehrívací kolo byl veliká konkurence, já osobne bych jeho setík posunula až na konec akce místo Niky 77, která se tentokrát moc nepredvedla a na záver hrála podivné nemastné neslané techno nelákající k tanci ani k poslechu. Ale to bych preskocila, takže se vratme na zacátek. Po Kaiserovi nastoupil mnohým již známý a osvedcený Anglican Inigo Kennedy, který není na Cosmicu žádný novácek a v Cechách je skoro jako doma (mohu jmenovat napríklad Massive, Christmas Party III. v Kutné Hore, myslím že byl i v L-klubu a jiných místech naší ceské zemicky), ale protentokrát se upsal na zimní verzi tohoto festivalu. Musím ríct, že na Cosmic Tripu 2002 se predvedl o neco lépe, pokud mi pamet dobre slouží, ale ani tentokrát se nenechal zahanbit a pokracoval úspešne v nasazeném tempu a sázel jednu osvedcenou technohitovku za druhou. Možná že by se set (nejen jeho) zdál o mnoho lepší, kdyby v dotycném pavilonu byla lepší akustika a kvalitnejší ozvucení. A co se týce svetelné a laserové show, nepodarilo se mi nikde vycíst, koho si agentura Next level zvolila pro tento úkol, ale jejich volba podle mého názoru nebyla až tak príliš štastná. Dnes už kvalitní svetelná a laserová show patrí do klubu, stejne jako na párty a musím ríct, že tady mne zrovna svetelná hra k dokreslení atmosféry príliš nenadchla.

Ale to už zase odbíhám, takže prejdu zpátky k hudební náplni vecera. Pul hodiny pred pulnocí Kennedyho vystrídala dvojice 3ST vs. Dash, která už nestacila chytit zajeté tempo a zahrála méne živý setík, kterým však vubec nic nezkazili a dali nám nahlédnout i do trošku jiné technosféry. Bohužel to šlo od jednoho setu k druhému cím dál tím víc z kopce. Surgeon už akorát težil z atmosféry vyvolávané tancujícími, kterí v tanci nepolevili a bavili se co to dá, i když hudba hodinu od hodiny stále polevovala na své úrovni. Trochu to zachránil ve 3 ráno nastoupivši slovenský „rezník“ Toky, jehož sety zná už pomalu každý kdo nekdy byl na nejaké vetší akci. Jeho styl už je nám známý, takže se žádné prekvapení nekonalo, snad krom toho, že se nesnažil využít situace a porádne to tam všem oživit, spíš bych rekla, že oproti tomu, co od nej slýcháváme, trošku zvolnil.

Pak už je skoro škoda mluvit, resp. psát, poté co Toky predal žezlo dál, už to nestálo vubec za nic. Jakýsi Quickie, jehož jméno mi skoro vubec nic neríká a kterého tam dosadili nejspíš z protekce, nezvládl post ranního DJe a hrál tak, že to clovek pomalu ani nevnímal. V tuto dobu zacaly odcházet pocetnejší skupiny lidí a situace u šatny zacala vypadat kriticky už v tuto casnou dobu. Z prozíravosti jsem využila dobré príležitosti a vyzvedla si své veci už dríve. A jak se ukázalo, byl to výjimecne geniální nápad, i pres prítež v podobe kabátu a ostatních svršku, které jsem musela po zbytek akce vlácet s sebou a hlídat si je sama.

Cekala jsem už jen na set Niky 77 s odhodláním si jít ješte po ránu trošku zatancovat na porádný konecný nárez. Nic takového se bohužel nekonalo, slecna Nika potvrdila pravidlo této párty o postupne klesající kvalite setu a zakoncila akci mizerným setem, který utlumil veškerý zbytek té skvelé atmosféry, která po celou noc vládla.

Celkove shrnuto – špatne postavený line-up, rychlá rozehrívacka a ráno ukolébávacka. Každý mel ve svém setu pár vychytaných pasáží i dost hluchých míst, které milovníkum a znalcum této hudby znely jak falešný zpev ci chyby zacátecníka. Na druhou stranu jsem slyšela pet chválu na shadowbox.cz stage, kde prý Lee a Bad Company podali nezapomenutelný zážitek z tohoto stylu hudby. Mne tyto rytmy moc neríkají a vždy se držím spíš svých rytmictejších stylu, ale dokážu ocenit i tu hudbu která sice není mému srdci tolik blízká. Proto lituju, že jsem si nešla vychutnat také neco z jejich setu do druhého pavilonu. Uprímne receno jsem se tam chtela jít podívat na hlavní hvezdy, ale odradilo me to prebehnutí mrazem mezi pavilony.

A na záver už hojne prodiskutovaná kauza – ranní bazar v šatne aneb rychlejším oblecení dle výberu navíc. Díky své mistrovské analýze a trefného predvídání situace jsem byla pouze divák tohoto šíleného výjevu. Zacalo to nejspíš špatnou organizací císlování a razením uložených vecí jen tak bez pravidel a rádu. Ráno když zacal být trochu nával bylo skóre 10 min na hledání jedné bundy pocátecní prícinou katastrofy. Lidí cekajících na své veci hojne pribývalo, zato tech své veci si odnášejících bylo žalostne málo. Stalo se to, co se zákonite muselo stát, našlo se pár nakvašených odvážlivcu, kterí usoudili, že jít si pro veci sám bude mnohem rychlejší, než dve hodiny cekat. První jednotlivce vykázala ochranka ven, pak se ale strhlo davové šílenství, které by nezkrotilo ani 30 oranžovestáku. Co se delo pak už není treba dopodrobna popisovat. Jeden muj kamarád to popsal úplne výstižne: „TAM SI TO KAŽDEJ PROSTE PRELEZL A VZAL SI, CO CHTEL. JÁ TAM BYL NAŠTESTÍ JEŠTE KDYŽ TAM NEBYLO TOLIK LIDÍ, ALE PAK TAM PROSTE BYLO STO LIDÍ A KAŽDEJ SI VZAL CO SE MU LÍBILO...TÝPEK VEDLE ME, CO TAM BYL, SI VYLOŽENE VYBÍRAL, CO SE MU LÍBÍ... NA KONCI TAM BYLA PRÁZDNÁ ŠATNA A VELKEJ CHUMEL LIDÍ, KTERÍ ZOUFALE BEHALI A NEMELI VECI. TAK TAM ASPON ROZEBRALI TO, CO TAM ZBYLO, ABY NEODEŠLI S PRÁZDNOU.“ I já bych to popsala nejspíš podobne. Bylo celkem dost lidí, kterí proste své veci nenašli. Vše vyšetruje policie a doufá se, že viníky chytí a potrestají, i když je to spíš zbožné prání než nadeje.

Pár malých dodatku a faktu na záver – celkove byl lonský zimní Cosmic o neco lepší, ale každá akce má neco do sebe. Tím spíš se mužeme tešit na další rocník, když už bude agentura Next Level dostatecne poucena z minulých nezdaru a vychytá další rocník k úplné dokonalosti. Kdo se nebude moct dockat, v léte si muže zajet do Teplic na Cosmic Trip, který má podstatne delší tradici a je tím pádem skoro bez chybicky. Doufám, že se príšte sejde stejné složení lidí, kterí vytvorí stejnou nebo lepší atmosféru, protože atmosféra a pocity lidí jsou hlavním pilírem každé dobré akce.

Keri

ORIGINAL