Další sobotní vecer. Další ctyricetiminutová cesta do Ostravského Fabricu. Další X-mix. Další vystoupení Iniga Kennedyho v naší rodné zemi… Casto se sám sebe ptám, proc ješte trávím dlouhé noci na akcích, na kterých se v podstate už ani poradne nedokážu bavit, poslouchám desky, které si dokážu zahrát sám v hlave (nebo dokonce doma) a nic se mi nezapíše do hlavy na dobu delší, než je príštích pár hodin. Asi stále doufám. Doufám, že jednou nastane okamžik, kdy me nekdo prekvapí, zahraje presne tak jak si predstavuji a jak považuji za spravné, že z reproduktouru bude znít hudba, která me odpoutá od okolního sveta a dokáže mi, že jsem techno skutecne pochopil, a že jsou desky, na které budu s radosti vzpomínat celý zbytek života. Že me nekdo donutí svednout muj líný zadek, a že bych snad mohl zase jednou na akci tancit. Nikdy jsem neveril, že smícháním známých a "obycejných" ingrediencí lze vytvorit neco nezapomenutelného a témer neprekonatelného.

Ano je to tak. Dockal jsem se. Po mnoha mesících cekaní si zase jednou spokojene pokyvuju nohou do rytmu v bývalé fabrice na Plynárenské ulici. Je jedenáct vecer a svou kolekci cerných talíru prohání na gramofónech rezident X-Mixu DJ Hyde. Jako vždy jsem si pred akci peclive prostudoval propagacní materiály, takže jsem vedel, že z Hydova setu je porizován záznam, který bude sloužit jako základ pro další z democédécek. Což jsem bohužel netušil je, že se tak bude dít od 10 do 11, takže si budu muset stejne jako vy ješte pár tydnu pockat, než se nové CD dostane mezi verejnost. Hyde pokracoval v hraní až do jedné, což už je dost dlouhá doba, a tak ze svých recordbagu vytahoval desky, které jsem v jeho podáni ješte neslyšel a mnoho z nich bych ani nikdy necekal. Místy byl set ponekud zmatený a precházel mezi rovnou a nepravidelnou rytmikou, což rozhodne není mínusem, ale bohužel se casto projevoval rozdílný charakter a zvuková skladba desek, což na me pusobilo trošku nepríjemne.Ale celkove pohodka. Lidem se sice zprvu hybat moc nechtelo, ale pro Kennedyho už byl parket pripraven.

Pan Kennedy nasazuje sluchadla, zamestnává tretí gramec a rozjíždí vystoupení. První deska, druhá deska, tretí deska... ješte se ani porádne nerozjely a byly pryc. Zklamane na nej koukám, jak vypadá znudene a unavene. To jsem však ješte netušil jak se vše vyvine. Inigo zacíná zabíjet. Tasí jednu legendární desku za druhou a nutí me zbesile kmitat do rytmu. Zacína novejšími Epcky, at už se jedná o práce pánu jako Oscar Mulero ci Karl O´Connor nebo zabijárny z nedalekého vyýchodu. Brzy už se však vynorují "kovovesklenené bicí" a za okamžik vykrikne klávesa Clarkova legendárního Red 2 a Kennedy má rázem všechny lidi na své strane. A valí dál! Další zastávka - Surgeon - Wire!!! Nevím co k tomu mám ríct, jednoduše Downwards 01. Nikomu nedokážu vysvetlit, co pro me tento track znamená. Praskají uzdy a já radostne skácu a užívám si tu neskutecnou agresivitu a orginalitu Kennedyho desek. Rázem si všímam, že parket je už nejakou dobu poctive zaplnen a všichni se skvele baví. Nezastavuju se, neohlížím se, nesnažím se hledat chyby v Kennedyho mixech a že jich bylo. Jeho vystoupení opet nebylo o preciznosti, i když si myslím že od doby kdy jsem ho slyšel naposled se o kus zlepšil. Jednoduše se pokusilo shrnout všechny podstné okamžiky ve vývoji techna. Teda alespon toho, co pod pojmem techno vidím já. Ty dve hodiny jsem byl v nebi. Nic mi nevadilo, nic mi nechybelo. Jen já, Kennedy, Surgeon, Regis, Mills, Makaton, Rumenige, Dalo a mnoho mnoho dalších… Konec je nevyhnutelný. Bohužel. Jako cokoliv jiného i set "dábelsky božského" Iniga koncí. Velice zajímavá práce z domovského labelu Asymetric s poradovým císlem sedm uzavírá dvouhodinovku, na kterou budu dlouho vzpomínat.

Agentuv set musel po "anglické ucebnici techna" pripadnout všem jako desná nuda, a mi osbone opet potvrdil heslo "olddies but goldies". Veškeré veci které jsem asi za 40 minut slyšel byly absolutne nudné, nezábavné, strohé, prázdné a nezapamatovatelné. Tracky klasické perkusivní konstrukce sice ješte udrželi nejaké lidi na parketu, ale vetšina z nich už byla stejne ka konci Kennedyho setu vycerpána a rozbehla se po okolí. Zajimalo by me jak staré jsou byly Agentovy desky. Pár mesícu? Rok? Dva? Pche! Proc se všichni snaží hrat jen nové veci. Lidi, co jste udelali s vinyly co jste hráli pred ctyrmi peti lety? Vám snad pripadnou staré???

K ránu po Agentovi uzavírala akci "vecná dojíždecka" Miss Renny. Už bych si ji konecne nekdy porádne poslechl, ale vážne se mi nechce cekat. Kluci nechcete nekdy pustit dámu za gramce v trošku normálnejším case?

Ješte jsem opomnel pochválit N-Dr.Ua že se nám pekne staral o svetla a nahrával záznamy setu, dále barmany, kterí byli tuto noc opravdu rychlí a celkovou bezproblémovost a atmosféru akce. Jen škoda, že zvuk byl na nižší úrovni, než jsme zvyklí z velkých Fabricovských akcí.

Takže abych to nejak uzavrel. Bavil jsem se náramne a budu dlouho vzpomínat. Myslím, že nemusím ríkat víc. Pro nekoho je to sakra hodne a mne se to každý víkend rozhodne nestává... Vím, že se v podstate nestalo nic vyjímecného, Kennedy hrál podobným stylem jako vždy, desky které hrává v jiných koutech sveta každý víkend, ale pro Ostravskou scénu a potažmo i pro me bylo jeho vystoupení "povzbudivou injekcí". Jsem rád že jsem u toho byl.

ORIGINAL